čtvrtek 24. května 2012

Našla jsem staré fotky z konce září před třemi nebo čtyřmi roky. Když jsem s Larvou jela přes kopec a když jsme se učily u kříže u vodárky. Navečer, dávno.




středa 23. května 2012

Zmokly jsme

Hej pane, jestli mi chceš koupit parfém, ať voní jako ta dnešní bouřka. Jako dnešní déšť ve tři hodiny odpoledne. Proč mám po dvou pivech k obědu pocit, že jich bylo sedm?
Odpolední promoknutí s Petrou. Přesně v šest, bum prásk, bouřka /ještě že už vím, jak se před ní chránit/. Na kost mokré, na kost, na kůži. Výjimečně ne hospody, dnes Laundry a Art. Jedno kapúčo, jedno pivo, dva švestkoví bernardi. Zase spolu, po čase! Kočičí jazyk, Kozis je Kořist. A jeví sů trdlí, malé. Když se holubi chrání před deštěm, nakloní si jedno křídlo.
Konečně v Brně, už mi to chybělo. Mám ráda ty cesty v podvečer, kdy se pomalu stmívá. Když nás chytí průtrž mračen na dálnici. Z domečku pohled na osvětlený hrad, na ztemnělý park. Zpívající opilci. Hulákají.

neděle 20. května 2012

20. 5. den a večer

Ráno caro, čaj, caro, čaj. Bolí mě záda ze sezení za počítačem a boky ze zvedaček. Maté, maté, caro, maté. Zjišťuju, že po několika měsících pití cara nemůžu pít kafe. Přinejmenším rozpustné ne. Maté. Klik klik klik klik /jakže se jmenuje ta nemoc z klikání myší?/.
Do šeříků fouká, venku jasno, větrno, jasno, teplo. Na nebi altocumulus, semtam cumulus. Voňavé vyprané prádlo ve větru.
Večer maté maté maté a zelený čaj. Večeřet, pracovat. Pekelný závěr semestru, pekelný začátek zkouškového.
Zítra si konečně umyju vlasy po tom lakování z folklórního copu. Kus si jich ustřihnu, dlouhé vlasy krátký rozum. Nebo jen kousek ofiny. Něco se sebou udělat. Zevnitř, zvnějšku. Akutně.

neděle 6. května 2012

Bouřka s jeví

Zase jsem v hospodě na internetu v 11 večer. Jsem sama v Brně. Ta dnešní bouřka. Byla tak hrozně blízko a pofňukávání do telefonu, že se bojím. Strašpytel. Trdlí.
/Věděls, že jeví (ptáčci) se bojí bouřky? - Nevěděl, jakto? - Zablýská se a když je hrom, vyletí jako rozzuřený kosáček a zpívají vyplašenou písničku./
Jeví sů na bouřku uzpůsobeny. Tak sa neboj, moja jeví, mám tě.

sobota 5. května 2012

..zle

Demotivuje mě, když chodíš neustále z párty na párty, to mám dělat já. To já jsem ještě malé trdlo. Malá! Měl bys mít (už?) rozum. Já pak místo dělání něčeho pořádného smutním a zbytečně moc přemýšlím. Máš se mi ozývat, ne, neděláš to, nikdy. Často mám chuť brečet a mám z toho knedlík v krku a začínají mi slzet oči a musím hodně rychle mrkat. Hodněkrát jsem večer plakala a ani ti to pak neřekla. A to ti to říkám často. Říkáš, že jsem byla drsná holka, když jsme se poznali. Teď že brečím. Jak to může být možné. Kde je moje drsnost. Myslel sis, že jsem předtím neplakala? Jenom si to nevěděl. Nebydleli jsme spolu. Málo jsme se znali. Když je po párty, omlouváš se mi. A děláš to furt a zas.
Zbývá mi sedět a hušat nohama dívat se na obrázky slečen. To mě uklidňuje (je to správné slovo?) a malinko mi to zvedá náladu. Chtěla bych si najít nějakou, co by mě objala a hladila. Aspoň se opíjejí jinak.

středa 2. května 2012

Zpomaleně narychlo

V 23.15 vycházíme z domu do Café Laundry, abych mohla do půlnoci odevzdat cvičení z dpz. Někdy mi ten internet na bytě chybí. Večerní procházky Brnem přes Lužánky ale taky mají něco do sebe. Mám tak málo času a tolik úkolů. A zítra první zápočet.
Vzpomínám na komparzování v pohádce Kovář z Podlesí z víkendu. Škoda že už je konec. Těším se na premiéru v Rožnově.
Ráno mám budík na 9, ale vstávám o půl 10. Čtvrt kila jogurtu, domácí müslli, lupínky. Hořké kafe bez mlíka a cukru a k němu Jak se chránit před bouřkou, ranní čtení. Sedím u okna a ucucávám horkou kávu, dívám se na Lužánky, na Petrov, na Špilberk, na Brno. Pospíchám do školy, se starou koženou kabelou po mádr (jako dělaná na můj netbook! mami, proč si ji vyhrabala až teď?), mám puchýře z komparzových botiček a teď už i z balerín. Po areálu fakulty chodím bosky a mám černé nohy. Léto začne, když je špína v polštářcích prstů a taky na patě tak zažraná, že nejde umýt.
Erys a Verunko, hodně štěstí u matury. Myslím na vás obě.