neděle 27. ledna 2013

27. 1.

Někdy to prostě nevyjde. Bohužel. Nechápu pohovorový výběr, samozřejmě to svým kamarádům, které vzali, přeju, ale ne, nechápu. Proč vzali kočenu, která nikdy nemá čas, když já jim říkala, že ho mám furt? Proč nevzali kluka, který už má jednoho bc. a ví toho o gisech víc než my všichni ostatní dohromady?
No, třeba příště, třeba jinde. Jsem z toho trochu nešťastná, ale snad se najde jiná příležitost na práci v oboru.

úterý 22. ledna 2013

Popohovorově

Dneska jsem poprvé v životě byla na opravdickém pracovním pohovoru. Teď jen počkat do konce týdne a kdyžtak 5. února zaškolování! Kéž by to vyšlo! 
Za odměnu mixle pixle a mandarinky ve slevě, bez pecek. Jsem z toho taková nějaká nadšená, že mám snad i chuť pustit se do té zpropadené bakalářky. Ale čtení Anny Kareniny je víc lákavé. 

Úlovky ze sekáče - kožené boty za 200 a halenka z pravého hedvábí na přešití za 30. Měla bych přestat utrácet, dokud tu práci ještě nemám. Objednaný pásek s havrany u Anouk, k tomu navíc. Za co budu jíst?

Mám chuť večer chodit Brnem, hlavně Lužánkama a kolem Špilberku a Petrova. 

čtvrtek 17. ledna 2013

17. 1.

Zážitek z včerejších Psích vojáků mám trochu poničený tím, že pořadatelé do Mersey nacpali tak 100x víc lidí, než se dalo unést (hyperbola - nadsázka). Viděla jsem jen kousek kudrnaté hlavy, činel a pak půl vteřiny i Topola. Od půlky jsem přemýšlela, jestli se tam vyvrátím nebo jestli to vydržím. Ale musela jsem vydržet! Stálo to za to, i když jsme odešli hned po koncertě (pro nás neslýchané! není to jak pařit s UJD do 5 do rána) a venku jsem byla v šoku z přívalu vzduchu. Domů jsme museli šnečím tempem, abych to zvládla.


Lotusková pomazánka, která byla nejlepším francouzským suvenýrem nejen pro mě, se prodává už i u nás a mám z toho rozporuplné pocity. Už to není ono. Už budu muset vozit zase jenom a jenom vína. A škeble a kameny, o které nikdo nestojí a čaje s hnusnými příchutěmi, které-ale-Erys-ještě-nemá-ve-sbírce.

Snažím se teď cvičit, protože moje role krasojezdkyně na půlnoční překvapení na plese se asi neuskuteční, pokud bude pořád slabá jak čaj. Udělám jen dva pánské kliky a pak zbaběle klekám do dámských, a to se mám přitahovat na tyči! Trochu mě to děsí.

Mám po zkouškách a v úterý jdu na pohovor. A měla bych začít psát tu bakalářku, hergotuž.

čtvrtek 10. ledna 2013

Začátek ledna, nevím

Já nevím, čekala jsem, že když se na silvestra pořádně vybrečím/opiju/kdovícoještě, bude už všechno dobré. Jakože už jsem brečela dost. Hezké bylo i noční převalování se 4.1. s miluju tě při každém otočení nebo malém probuzení. Říkala jsem si, že by to třeba mohl být takový pěkný (nový?) začátek, že už je ze mě všecko zlé pryč a budu zas veselejší. Ale od 6. to jde asi zase z kopce nebo co. Nikdy jsme neměla potřebu někomu lézt do zpráv, takže nevím, proč je přede mnou mažeš, je to trochu podezřelé. Neměl bys psát něco, co by tvoje holka neměla číst. Navíc. (teď už vím o co šlo, vyříkáno. ale stejně.)
Jdeme spolu do města - do knihovny - kupovat žárovky - na pivo/víno. Nestačím já, že chceš na pivo ještě s někým jiným? (a jak nám bylo nakonec dobře doma u vína)

Ale na druhou stranu: asi už mám po zkouškovém, protože pocit z pondělní zkoušky je docela dobrý. Jsem čtenářem v Mahence v Brně, protože udělat si studentský průkaz je přece výhodnější, než aby sis kupoval na rok "dospělácký". To mě docela těší, můžu zase číst, mám volněji a Mahenka je otevřena dýl než 5 hodin týdně, jak knihovna u nás na vesnici. Ještě nepřečtený Vian (Vlkodlak), na zkoušku Murakami (Afterdark), bilinguálních 21 gramů (českošpanělsky). A taky dočíst konečně tu druhou Annu Kareninu. K tomu objevení (díky Kačko) nejhezčí online "knihy" družicových snímků NASA - zde  jde stáhnout v pdf (geoinformatická/kartografická krása, láska ke studovanému oboru). Možná budu ještě mít brigádu/práci, a to v oboru, no není to paráda, jupí! (Ještě tak napsat a poslat to CV). A jedno dlouhé objetí a teplá pusa na studené rty za nákrčník.

Tak já asi nevím, jestli jsem šťastná nebo nešťastná.
Prostě nevím