Poslední loňské a první letošní roky trávím v opuštěné chalupě na československé hranici, mezi lesy, loukami a sněhovými závějemi. S knížkou a dvojkou vína u krbu. Když je venku 10°C pod nulou, je vlastně ještě teplo, v noci klesáme k - 17 přikládat se musí častěji, aby oheň nevyhasl a peřina nám nebyla málo. Na procházkách chytám rozverně vločky do pusy, malá! A poslovensky, velká, Slovena, je zapíjím borovičkou... Prvního ledna až tři dny potom - novoroční letargie. Jsem obalena smutkem nejradši bych snad nemluvila, neoprávněně odsekávám. Ztrácím se v myšlenkách. Hledím to plamenů, mlčky. Teplota stoupá k nule a venku taje.
Radost se objevuje s novým, čerstvým padáním sněhu. Procházky s černým po rodné hroudě, i když do pohorek už mi teče, schválně vytvářím nové otisky podrážek v bílé peřině. Směju se na celou ulici, když jdeme/běžíme z Křivača dolů, držíce se za ruce a klouzajíce se po sněhu uježděném auty.
Málo píšu a spílám si za to, vždyť mě to přece tak baví a skládat slova do vět zároveň pomáhá urovnat si je v hlavě. Jsem doma skoro měsíc a přede mnou je návrat do Leónu, jsem tak nerozhodná, nevím, jestli chci zase odjet a nebo už zůstat, po takové době jsou pocity tak protichůdné. Samozřejmě se těším a ještě tam moc chci žít, ale... ale.
Letos bych měla dokončit školu, ale studium si prodloužím nejméně o semestr. Mám chuť si ještě něco nechat nalívat do hlavy, asi po tom Španělsku, kde, co si budeme povídat, se dozvídám to samé co znám, jen v jiném jazyce, mám pocit že je toho neuvěřitelně moc, co se musím naučit a chci využít tu možnost, že vůbec můžu (a ano, hned po prvních 14 dnech semestru u nás si na školu budu stěžovat, ale tohle je moje slabší chvilka...).
Všem tedy to nejlepší do nového roku!
Můj skromný seznam přání na rok 2015:
- víc šít (a ušít si nejmíň šaty, sukni a nějaký vršek)
- víc číst (loni jen 10! inu ve Španělsku jsem bez knih...)
- najít si brigádu/práci v oboru
- dodělat terénní výzkum pro diplomku
- udržet si ne zrovna zdravě přibraných 50 kg z Leónu a nespadnout na mých 47
- ujet na kole 2000 km
- víc chodit, víc běhat, víc tancovat
- cestovat
- spát pod širákem
- vylézt na nové kopce
- hodně žít
- a milovat
Lednovou (nakonec i prosincovou) letargii jsem měla taky. Mráz nám obalí srdce a není úniku.
OdpovědětVymazatDoufám, že svůj skoromný seznam alespoň zčásti splníš. :)
Děkuju! Já taky doufám, už se teda těším docela i domů až pořádně začnu :)
VymazatTiež si vravím, že tento rok musím viac písať... Väčšinou keď sa k tomu dostanem, tak si len vylievam dušu v depresívnych poviedkach, ktoré potom nemôžem nikomu ukázať :D Vlastne niektoré body zoznamu máme rovnaké :) Tak nech si ich splníme :)
OdpovědětVymazatSplníme!
Vymazat