Máme prošláplou postel a tak v ní je prohlubeň, do které si na noc dáváme nohy a říkáme jí hnízdečko. Slavíme PhD. Slavíme to, že se máme rádi, že spolu bydlíme a že po hádkách si odpouštíme. Svatomartinské růžové víno nám v našem domečku tak moc chutná a taky horká čokoláda s chilli nebo kafe. A já jsem začala psát dopisy, hážu je do schránky nebo nechávám na stole, jen tak, obyčejně neobyčejné vzkazy, ale hezčí, takové nějaké jiné než maily nebo sms.
Taky chodíme do parku a čekáme, až se budou houfovat havrani. Nad Lužánkama je jich pak obrovské hejno, určitě víc než stovka. Možná i dvě. A když jsou všichni, seřadí se a letí z města. Někteří ještě zůstanou v parku,... ale viděli jste to někdy? Čekají na sebe a krouží, dokud jich není pořádná hromada. Naposled jsme je viděla přesně ve 2 hodiny odpoledne. Je to hezčí než videa National geographic. To proto, že je to naživo.
A v domečku to mám strašlivě ráda. Ten výhled, to mi nevadí těch 145 schodů..
krásné. a hlavně, že se máte rádi! :)
OdpovědětVymazatjééé, to je bájo :o)
OdpovědětVymazatto zni jako pohadka... Preju jeste mnoho stastnejch spolecnejch chvil, at vam to klape :)
OdpovědětVymazatkrásny výhľad :)
OdpovědětVymazatTen výhled... :) Jó, dopisy, nemělo by se na ně zapomínat.
OdpovědětVymazatJste všichni moc milí, děkuju za komentáře, hřejí:)
OdpovědětVymazatJé a jsou punčošky dobré, teda? :)
OdpovědětVymazatA miluju dopisy :)
Punčošky jsou ůžoůžasné! Děkuju:)))
OdpovědětVymazatTo jsem ráda :)
OdpovědětVymazat