sobota 24. září 2011

Babí léto v posteli

... protože jsem nemocná. Velkou radost z toho teda nemám. Už dávno nechodím na základku, abych se radovala, že můžu být doma.
Nejhorší je to, že mě bolí hlava. To nemůžu číst ani navlíkat korálky. A vůbec, nemůžu dělat žádné titěrnosti. Jenom čaj a nejteplejší ponožky.
Tyto jsou opravdu úchvatné. Jenže já umím jen hladce. Nějaké ubírání nebo dokonce copánky, s tím na mě nechoďte. Bambulky si umotám sama. Mami, prosím pěkně jedny sladké copánkové ponožtičky. Vím, že umíš plést ty nejkrásnější a nejteplejší. Ale ještě chci nejsladší! Vlnu od oveček, a za dva večery to budeš mít. Umyju nádobí a budu ti vařit čaj v jednom kuse!
Třeba do takovéto krásné konvičky s hrnečkem. A teď jdu udělat jeden sobě, do toho největšího hrnku, s medem, citrónem a zázvorem.
Doufám, že se máte líp:)
Obrázky z weheartit.com

pátek 16. září 2011

Zas růžová, tentokrát nákrčník

Jednou se z toho tvoření zblázním (a s tím všichni kolem mě - přítel, že se mnou není řeč a háčkuju. Tata, že je všude bordel, hlavně že si háčkuju. Sestra není skoro doma, tu ot nezajímá a mamce to je fuk, ta se přidá s patchworkem :).
Jenom přemýšlím, kde se u mě vzala ta obliba růžové barvy. Zaprvé je to teda zrovna tím, co mám po ruce - čili jediná použitelná látka byla růžová :) Ale příze byly i jiné. Tak jsem se nějak osladila, nu což. Zalíbila se mi kombinace růžové a šedé nebo růžové a černé. Líbí se mi i pudrové tóny... Nevím, kde se to vzalo, taková jemnost ve mně, ve starém hipísákovi!
Druhá možnost je, že za to může úžasná Silvi, která má hrozně sladký blog, na kterém neustále visím:)


čtvrtek 15. září 2011

Šatečky

Chtěla jsem původně psát blog o svých špercích. Pak se to zvrtlo, není čas jen navlékat korálky. Škoda. Jenže já bez tvoření chřadnu, jsem nervózní a nebaví, ne nebaví mě dívat se na televizi nebo hledět do obrazovky počítače. Jako kulisa, prosím. Ale jako náplň dne? Jsem snad blázen? Nevím co s časem? I když mám poslední týden volna, neválím se. Ano, odpočívám, ale jinak. Tvorbou. Šiju šatičky. Skládám origami. Motám náramky z bavlnek a háčkuju nákrčník. Každý den něco - a ještě mi zbývá něco na pátek, sobotu a nedělu.
A pak snad v Brně také něco bude. Nejen škola-párty-spánek. Chci chodit Lužánkama se svojí skorosousedkou z domy a teď už skorosousedkou z Brna. Bude to prý jako zamlada! Deka v trávě, korálky, vlna, bavlnky, háčky, jehlice a možná lahváč. Nebo čaj a sušenky. Uvidíme Petro :)


úterý 13. září 2011

Svatba

Byla to nádherná svatba. Souborová. Málem jsem brečela v kostele. Málem jsem brečela večer při čepení. Nevěsta i ženich byli úžasní. A bylo tam dobré jídlo a pití. Dokonce jsme si s Arabem zatančili (i když on, houslista, celý den hrál na nějakých párty byl více než naladěn).
Ráno jsme šraňkovali/šancovali/nevímjaksetořeknejinak v převlecích, já byla víla, byli tam i cikáni a samozřejmě krojovaní. Během večera jsem svoje boty stylu "hečjájsmekonečněveliká" musela změnit na poloviční, tak mě nohy bolely.
A nad ránem, kolem 3, mi Arab cestou domů sundal prstýnek, co jsem kdysi našla ve škole na zemi a dal mi ho na levý prsteníček. Žeprý se vezmem.

Zdroj druhého: weheartit.com; něco takového mi odteď leží v hlavě. Jen originálnější, z drátků, handmade!

Mějte se rádi!

čtvrtek 8. září 2011

Balkán I

Ach. Ach, ach. Ochwey se svým milým navštívili Balkán, hlavně tedy Bulharsko. A tak se jim tam líbilo!
Nejraději bych tam ještě byla. Poslouchat šumění moře, sledovat rozbouřené vlny a nechat vítr, ať mi dělá společně s mořskou solí z vlasů něco, co se účesem nazvat nedá. Poznávat nová místa. Zapadlá zákoutí, zálivy, zátoky.
Vrátit se na sever k mysu Kaliakra. Zažít zas poprvé ten pocit, že cyrilici se nikdy nenaučím. A pak zjistit, že obavy to byly zbytečné... Chci sledovat množství vlaštovek, jejich hejna, která kolem mysu krouží. Vlaštovčí milence, kteří mají hnízda v jeskyni, kde je zároveň muzeum. A jak křičí, jak se to tam rozléhá!




Chci zase spát v autě, jíst jen zeleninu, která fakt chutná jak zelenina. Objímat se a smát se s Arabem. Jíst úžasné olivy.

Z mysu Kaliakra podle pověsti skočilo 40 panen. Svázaly si vlasy a skočily dolů, aby se vyhnuly Osmanům, kteří mys dobývali.