středa 30. července 2014

On my way

Cestovní horečka se u mě začíná projevovat přemýšlením nad počtem párů bot. Pohorky, sandálky a samozřejmě jedny vysoké botičky, člověk musí být i na punkové dovolené občas za kočičku. Prohlížím mapy, atlasy, fotky panoramio a hodně, hodně čtu. Tři týdny cest přede mnou! Každou noční směnu si rekapituluju, co nezapomenout. Celtu, batoh, mapy, pepřák, repelent a karimatku. Užít si to dobrodružství. Letos nemám stání. Alpy, Dijon, Slovinsko, Slovensko...

Italia, bella bella! Dny se krátí, noci prodlužují - že si dáme doutník s vínem v podvečer na pláži, jako mafiáni? Gelato a pizza! Aperol, limoncello! Dlouhé noci u moře, na pískových plážích mezi skalami a útesy. Dolce far niente, přece. A ranní káva s croissantem. K večeři olivy. Doufám a věřím v nalezení opuštěných míst, kde bude slunce zapadat a vycházet jen pro nás. Kde se budu koupat nahá v moři. A zároveň se těším na krásu měst, renesanční Itálie je tak nádherná!

Jakou jinou knížku s sebou, než tolikrát na výletech čtené Werichovy Italské prázdniny? Ty jsou přece do země ve tvaru boty povinností!

tu fotku jsem si zamilovala
cítím se tak

sobota 26. července 2014

Vzpomínky na Rumunsko #7

Poslední vzpomínky na loňské rumunské výletování. Banát.
Letos nová dobrodružství! některá již za mnou, ale další mě čekají!
Těšení!


středa 16. července 2014

Vzpomínky na Rumunsko #5

Zpátky v Rumunsku, Piatra Craiului.







1. maringotka mezi kravími pastvinami
2. rumunština
3., 4., 6. vápencový hřeben Piatry
5. vrcholovka, La Om, 2239 m

úterý 8. července 2014

letní začátky

Vůně léta a prázdnin jsou tady. Brzkoranní pach motorového oleje o půl šesté v práci. Každoroční stejná brigáda - už s ní mám léto spojené. Z monotónního kontrolování mě trochu rozrušují docela pěkné mužské ruce, které mi kovový díl podávají. Z jednotvárných osmi hodin jednomu začne poměrně brzo přeskakovat.

Jindy: Vonící les před bouřkou na hřebeni u Trojačky, a taky při dešti, když se schováváme pod javorem s rozložitou korunou. Večerní chůze po trávníku na zahradě, když mě zelená stébélka měkce chladí do bosých noh, podvečerní vzduch a ptačí zpěv.

Kempovací víkend na srazu trabantů, jak se řeklo" "my jsme vlastně nechtěly na sraz, ale on si nás našel". Rumunský styl u Sandokana - jeden stolek u okýnka a další dva venku v cestě, a navíc dobré pivo. První letošní koupání venku v přehradě. Zběsilý úprk před obrovskými kapkami a krátkým, ale vydatným lijavcem, který vůbec neosvěžil dusný vzduch. Hromada černých třešní. Čtení ve vlaku, konečně! U Červenky se mi zrychluje v některých pasážích dech. Severské detektivky jsou příjemnou četbou po zkouškách. A Slovenské dráhy mají příjemné vagony, cesta v EC Bečva se zdála kratší, než měla být. Zase na chvíli doma.