úterý 28. května 2013

Polsko a jiné radosti

Přesně za dva měsíce jedeme do Polska. Pět holek, krosny, Waršava, Gdaňsk, Hel, Toruň, Katovice. Dneska velké plánování v Eře, kapučíno a Fénix. Boj o jízdenky Polskim busem. Nakoupeno, vyjdou snad jen na 1500 na cestu tam i zpět i po Polsku (a na 1500 km!). Hrozně moc se těším, to, že jsou lístky koupeny, znamená, že je to jisté. Že fakt jedeme. Ach! Chci se okoupat v Baltském moři, i kdyby bylo jako led, za ten hec mi to stojí. A za ten pocit!

Potěšilo mě včera, když mi kamarád z ničeho nic beze slova poslal písničku. A pak zas nic nenapsal. Nadšená jsem mu po chvíli napsala, že moc děkuju, že mám hned krásné ráno, že ho miluju, že jsem se ho měla pokusit někdy sbalit a spoustu podobných superlativ, on je boží a mám s ním hodně specifický vztah. Řekla bych, že je to něco jako platonická láska, ale to není ten správný výraz. Strašně moc s ním teď potřebuju někam jít, na pivo, na víno, do parku, radostně ho obejmout po tak dlouhé době, políbit ho a mluvit s ním o zbytečných věcech. Snad po státnicích.

A v červenci bude v kinech Pěna dní. Ani jsem nevěděla, že se to natáčí. Ani jsem netušila, že by se podle Viana dal natočit film. Viana miluju. Těším se hrozně hrozně moc! Jsem moc zvědavá (a mám chuť vyběhnout do knihovny a půjčit si kvůli bakalářce nedočteného Vlkodlaka a číst ty povídky pořád a pořád).

neděle 26. května 2013

-

Nějak nemám nárok na štěstí, asi. Jen malé záchvěvy a pak je všechno v háji. Ani ne před 24 hodinami to vypadalo všechno růžově - bude fest, bude Rumunsko, bude (cizí) svatba. Dneska už je zase všechno černošedé. Učení na státnice mi neleze do hlavy, jsme zhádaní, a co s těmi lístky, co jsem objednala? Mám chuť tam jet s někým jiným, do Banátu na párty. Na Fagaraš, na Retezat.

pátek 24. května 2013

dubnové

Pár fotek od anouk z dubna. Vypadám tady totiž jako Linda Rybová, srandičky srandičky. Na té první, nebo ne?



středa 15. května 2013

!

Dopsáno. Ráno tisk, odpoledne vázat. Konečně! (2:13 ráno)

edit(16:32) :

úterý 14. května 2013

der Adrspach

Pár fotek z výletu - terénního cvičení z mapování. 27 km ve skalách první den, 50 km na kolech druhý den až do Polska, do zoo, co si tam nějaký chlápek postavil na zahradě. Večer u ohně párty a pak na svítání na zříceninu. A když jsem chytla nad ránem kytaru do ruky, zjistila jsem, že vlastně ještě umím celkem hrát, po tolika letech. chytat akordy se zpěvníky.
Večerní hraní od HK: jedna druhá písnička, co mě po nocích nejvíc dostaly.


neděle 12. května 2013

tma

Nezažila jsem, že by v Brně vypadl proud. A teď prostě "nejde elektrika", jak se říká u nás. Zhasla jsem vypínače, vytáhla notebook ze zásuvky a zapálila petrolejku. Vyfotila jsme si tmu, když jsou černočerné Lužánky a jejich okolí - nedohlédnu tam, ale je tma snad i na Veveří a směrem na sever od Pionýrské taky. Špilberk a Petrov jsou osvícené, nad centrem se stále drží světelný smog. Zdá se mi, že svítí jen pouličáky a jen některé. Drobně poprchá. Takové Brno jsem ještě neviděla. Rozsvítila jsem petrolejku, zavrtala se víc do peřin. Dneska do zvládnu bez sprchy. V domě chodí sousedi, dupají po schodech a neznají tu tmu.
Ráda usínám ve tmě. Poprvé v Brně ve tmě.

pondělí 6. května 2013

v jednu v noci piju kafe z rána

K psaní mého výplodu (jak mám v poslední době chuť přejmenovat bakalářku) už nemám vůbec chuť. Už mi to vážně leze krkem. Otevřít ten zpropadený word/excel/arcgis/geomaticu, dokopat to do konce. Největší problém.
Dnešní den - ranní TSP na Kotlářské, všechno mám nejvíc v paži a uvažuju, proč tam vůbec jdu a jestli fakt chci na nějakou etnologii na nějakou fildu. Kartografie mi nestačí? Ani jednou jsem si letos ty testy nezkoušela, ale jsem zvyklá mít percentil nad 90. Moje ego dost utrpí, když budu mít nižší výsledek. Sakra o co mi tu jde?
Potom chvíle na schodech u auly (vzpomínám dost na prvák. na čoboláky. maťko a mačko. proč oba přerušili a jsou o rok níž? a proč je maťo v hamburku/habsburku? jsme teď dost dívčí skupina a já byla zvyklá kamarádit s kluky).
Do Mezírky, dělat bp. Fu, mě se nic nechce - Mě taky ne - Pojďme radši dělat oběd. Přijde Erys, hrajeme šipky s Davidem (pokaždé, když se netrefíš do terče, ale do zdi, děláš 10 kliků). Unést osmikilovou činku? Nee. Dva pardáli napůl, Red Dwarf a francouzština. Přešlehaná šlehačka.
A večer přijela má fiktivní láska (gay kamarád) a R. a zas jen nicnedělání. A v zpět 11 na prázdný byt, s Erys a pobitým. Lužánkama. Kubánský rum, becherovka. Džbány proměny z ikey a skleničky s plameňáky do kterých by se mělo lít něco silnějšího, než voda se šťávou.

Můj byt je jeden velký bordel. Stůl - 8 lahvi, 4 sklenky, 1 zavařovačka po čaji, 2 štamprle, 1 kalíšek na čaj. Holub mi vrká na střeše nad hlavou a já dopíjím ranní kafe. V 6 vstávat a jet do Adršpachu. Přijďte mě navštívit.