Zbývá mi sedět a
sobota 5. května 2012
..zle
Demotivuje mě, když chodíš neustále z párty na párty, to mám dělat já. To já jsem ještě malé trdlo. Malá! Měl bys mít (už?) rozum. Já pak místo dělání něčeho pořádného smutním a zbytečně moc přemýšlím. Máš se mi ozývat, ne, neděláš to, nikdy. Často mám chuť brečet a mám z toho knedlík v krku a začínají mi slzet oči a musím hodně rychle mrkat. Hodněkrát jsem večer plakala a ani ti to pak neřekla. A to ti to říkám často. Říkáš, že jsem byla drsná holka, když jsme se poznali. Teď že brečím. Jak to může být možné. Kde je moje drsnost. Myslel sis, že jsem předtím neplakala? Jenom si to nevěděl. Nebydleli jsme spolu. Málo jsme se znali. Když je po párty, omlouváš se mi. A děláš to furt a zas.
Zbývá mi sedět ahušat nohama dívat se na obrázky slečen. To mě uklidňuje (je to správné slovo?) a malinko mi to zvedá náladu. Chtěla bych si najít nějakou, co by mě objala a hladila. Aspoň se opíjejí jinak.
Zbývá mi sedět a
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
posílám jedno objetí na přání
OdpovědětVymazatchlap sa neozyva, nepride mu to dolezite. toto bezi uz stovky rokov, s tym sa clovek musi zmierit. alebo odist
OdpovědětVymazatLindičko :)
OdpovědětVymazatSezka: jsem smířená, ale nebaví mě to. musím si povzdechnout taky někdy. ale odist ne:)
taky moc objímám, znám to...
OdpovědětVymazat