čtvrtek 31. srpna 2017

Ze Slovinska a Chorvatska #4

Zase zpátky ve Slovinsku. Začínáme přejezdem přes hranice s Chorvatskem, kde máme velké štěstí na to, že pokračujeme na slovinské pobřeží - ti, co jedou rovnou pryč, jsou v pěkné koloně. Poměrně dlouho hledáme místo pro parkování v Piranu - jsme ochotni i zaplatit, ale 10E v drobných nemáme a rozměnit nám nechtějí nikde. Nakonec parkujeme v uličce nahoře na kopci a do města sebíháme po schodečkách.

Hledáme svoji oblíbenou rybí restauraci, ale pak zjišťujeme, že je vlastně v Isole. Celý den lenošně odpočíváme na severní straně poloostrova, čteme si, koupeme se. A pak přijde hlad a cesta do Isoly. Konečně oblíbená restaurace s obsluhujícíma babkama a nejlepší blitvou. Objednáváme si rybí talíř, víno, těšíme se, romantika.

Odjíždíme do vnitrozemí, přespíme v něm a druhý den pokračujeme horskou cestou v 1000 metrech po makadamové cestě, vedené jako komunikace 3. třídy. Dá se tam jet třicítkou a maximálně na trojku. Díky tomu ale nacházíme ledovou jeskyni, kam se sice nedá dostat, ale cítíme z ní sálající chlad. Za Tolminem trocha zuřivosti, nidko nechce řídit, ale za chvíli je dobře.

Koupeme se v ledové Soči. Třikrát se namočíme a vyhřejeme se na kamení. Při poslední koupeli utíkám z vody, protože se mnou plave had. Vybíráme kemp v Trentě a pak jdeme ještě na procházku korytem do obchodu, kde kupujeme místní víno. Vaříme, popíjíme z plecháčku, nastavujeme budíky na nekřesťanské 4 ráno.

Rychlo budík, rychlovstávání, rychlosbalení z kempu a už parkujeme na Flori. Začátek výstupu na Jalovec. Všude mravenci. Málo lidí - tak, jak to máme rádi. Konečně vylezeme z lesa a začínají se otevírat výhledy, ale trochu nás děsí nahánějící se mraky. Ferrata je krásná a docházíme až do sedýlka pod vrchol, e asi 200 m. Ale nahoru se jen díváme - vršek je v mraku a nechce se nám nahoru s vidinou, že neuvidíme. Otáčíme to a celou dobu fňukáme, jestli jsme udělali dobře. Díky tomu jsme ale u auta už ve 2. Proto si ještě dáváme
čtyřkilometrovou vycházku k vodopádům suchým potokem. Je to jako kouzlo - nic nic, prázdné bílé koryto, a pak najednou šumění vody. A vodopád s jezírkem. Odvážně si dáváme nahou koupel, jen v rychlosti. Cesta zpět a u Krajnske Gory zase koupání, v jezerech Jasna.
A jedeme domů.







1. U Soči
2. - 3. Z výstupu na Jalovec - vrchol Špička, mechorost
4. - 5. Slap Zapotok
6. Koupání v Jasne

Žádné komentáře:

Okomentovat