rána

Vidět tolik východů slunce, svítání, a cítit to vlahé ráno, každý den, už počtvrté. Chlad a zvláštní, typická brzká vůně, prázdná města, pečivo z pekáren, kačeny na Bečvě (spinkají bez hlaviček!), pára stoupající z rybníka. Rosa, čápi na louce, srny na poli. Zalívání muškátů na balkóně a taky bazalky a máty. Studená podlaha, polité nohy, kousíčky hlíny, špína (už mám zase černé šlapky). Mám obrovskou, obrovskou touhu uvařit si silné albánské kafé v džezvě a vypít ho pomalu na zahradě na lavičce, poslouchat kosy, posnídat. Pověsit čerstvě vyprané prádlo v nejvhodnější denní-ranní době. Přemoct tu zatracenou únavu z noční, sakrblé a ježišmarjá. Ze dneška na zítřek naposled.