čtvrtek 17. ledna 2013

17. 1.

Zážitek z včerejších Psích vojáků mám trochu poničený tím, že pořadatelé do Mersey nacpali tak 100x víc lidí, než se dalo unést (hyperbola - nadsázka). Viděla jsem jen kousek kudrnaté hlavy, činel a pak půl vteřiny i Topola. Od půlky jsem přemýšlela, jestli se tam vyvrátím nebo jestli to vydržím. Ale musela jsem vydržet! Stálo to za to, i když jsme odešli hned po koncertě (pro nás neslýchané! není to jak pařit s UJD do 5 do rána) a venku jsem byla v šoku z přívalu vzduchu. Domů jsme museli šnečím tempem, abych to zvládla.


Lotusková pomazánka, která byla nejlepším francouzským suvenýrem nejen pro mě, se prodává už i u nás a mám z toho rozporuplné pocity. Už to není ono. Už budu muset vozit zase jenom a jenom vína. A škeble a kameny, o které nikdo nestojí a čaje s hnusnými příchutěmi, které-ale-Erys-ještě-nemá-ve-sbírce.

Snažím se teď cvičit, protože moje role krasojezdkyně na půlnoční překvapení na plese se asi neuskuteční, pokud bude pořád slabá jak čaj. Udělám jen dva pánské kliky a pak zbaběle klekám do dámských, a to se mám přitahovat na tyči! Trochu mě to děsí.

Mám po zkouškách a v úterý jdu na pohovor. A měla bych začít psát tu bakalářku, hergotuž.

Žádné komentáře:

Okomentovat