čtvrtek 20. února 2014

Blíženčí já *1

Jak řekl na plese v.m. z rektorátu své manželce, když jsme se seznamovaly: "Tuhle si zapamatuj, tak je totiž pokaždé jiná. V kroji, v civilu, s čočkami, s brýlema."

A měl pravdu. Já jako správný blíženec. Mám se v sobě několikrát a moje já se přetahují o to, jaká jsem vlastně byla a budu. Po Alpách vyplulo na povrch moje outdoorové já. Chci každý den na svah. Nebo na hory. Zkusit surf. Chodím dennodenně v pohorkách, softshellce a batohem na zádech. Dokonale sladěné kožené boty a kožená kabelka se válí v koutě, ze sbírky punčošek jsem nevytáhla ani jedny a kabát se vzorem kohoutí stopy je pověšený na dvířkách od skříně. Žádná řasenka, žádná rtěnka. Dneska jsem se tomu dokonce nahlas smála, když jsme šli do Buddhabaru na oběd. Vypadám, jak kdybych vylezla z lesa! Vždyť se na mě podívejte!

Orwell a jeho 1984 leží téměř netknutý na stole v brněnském bytě. Místo toho celá hromada Lidí a Země, surfování na Novém Zélandu, heliskiing, freeride, rafty. Expediční kamera. Když jdu kolem outdoorového obchodu, dokážu u něj vystát důlek. Vybírám krosnu, batoh, šátek, kalhoty na kopce. Do školy spíš běhám než chodím - nový osobní rekord je 13 minut!
Představuju si partu kamarádů a pořádný trek. Nebo třeba jen malý výlet. To jsem vždycky chtěla zažít - a teď tak chci žít.


Kde je bílý transporter s bratislavskou značkou?

4 komentáře:

  1. Obdivuji Tě, to já jsem v podstatě líný tvor:-P

    OdpovědětVymazat
  2. Jééé, ahoooj blíženčí kolegyně :-) Taky to mám tak, no jooo a teď už je mi jasné proč, může za to znamení, ahááá:) Taky se u mě střídá období pohorek a volání hor x období barevných sukýnek, korálků a kulturních akcí :D A když už nevím coby, ostříhám si ofinu, abych pak mohla nadávat, jak mi pomalu dorůstá :D :D :D

    OdpovědětVymazat