2. Kolem poledne - první pohled na Pico del Teide!!! ♥
3. Tady už stoupáme. Huevos del Teide - neboli Vejce Teide, lávové útvary.
4. Začínají sněhy a výhledy na celou kalderu.
5. A odsud byla cesta již hodně strmá, zasněžená a pak i mlžná.
6. Vrcholovka u Refugio de Altavista, chaty v 3200 m, kde jsem měli spát a druhý den ráno vyjít na vrchol, ale kvůli tomu, že měly být sněhové bouře, terén byl na mačky a bylo to nebezpečné, ještě večer jsme to obrátili.
7. Sestup se zacházejícím sluncem.
8. Osvícená kaldera ♥ .
A potom jsem nasadili čelovky a kráčeli dolů k parkovišti, kde pro nás přijel zbytek týmu, co na vrchol nestoupal. Byla jsem na nejjižnějším, nejzápadnějším a nejvyšším bodě v životě, absolutně šťastná i když ošlehaná od ledového větru a z focení docela vymrzlá.
To, že jsme nevylezli až úplně na vrchol pro mě znamená jedinou věc - musím se vrátit ♥
Tak to je nádhera! A hlavne 2 a 3 fotka sú obzvlášť podarené. :)
OdpovědětVymazatľúbezná