čtvrtek 1. září 2016

Slovinské dobrodružství #1


Krátké, ale intenzivní - cesta, hory, moře, moře, hory, cesta, Brno. Celkem šest dní námahy i odpočinku v jednom. Tentokrát více cestopisně, nepsala jsem výjimečně cestovní deník a mám potřebu mít uchováno víc detailů než jen chvilkové pocity. Rozděleno na tři díly, hory - moře - hory.

Cesta, den první - vyjíždíme o dvě hodiny později, než předpokládáme a za Vsetínem navíc zjistíme, že nevezeme stan. O to víc se pak těšíme na spaní pod širákem. Svačíme sendviče a papriky a kocháme se okolím, ať jsme kde jsme. V noci zpomalíme, přestože jsme na dálnici, kvůli dešti se nám nedaří plnit časový plán a steleme si v autě za Klagenfurtem. Ve tři ráno se budíme a jedeme do Slovinska přes Itálii a ta krásná místa, co si můžeme jen domýšlet - kolem Lago di Predel, paso Predel, Mangrtu....

Ráno v 5 vaříme čaj, slastně ho usrkávám z plecháčku s ptáčky, protože je mi zima. Oblékáme vrstvy, obouváme pohory (konečně mám své vysněné hanwagy!) a po šesté ranní vyrážíme na Bavški Grintavec. 1866 metrů stoupání před námi, chůze a pak i trochu lezení, až do výsledných 2347 m. Výhledy všude! Poznáváme loni zdolaný Triglav a předloňský Prisojnik a plánujeme, které z alpských vrcholků budou následovat. Po náročném sestupu smáčíme nohy v Soči, ledové tak, že se v ní dá stát sotva pár vteřin. Mrazí nás i návštěva hřbitova z 1. světové války, když si přečteme, že je pod námi asi 1400 mrtvých vojáků. Nakupujeme a spíme pod širákem mezi políčky a zahrádkami na říční terase. Hvězd jsou tisíce a měsíc je jasný a z okolních vesniček slyšíme kostelní zvony.







Všechny fotky jsou z výstupu a vrcholu Bavškého Grintavce. Ten výhled byl fenomenální. 

2 komentáře:

  1. Ty si teda dobrodruh :) Ale výhľad to musel byť neskutočný!

    OdpovědětVymazat