Slovinské dobrodružství #2

...

Den třetí: vyrážíme k moři. Cesta trvá docela dlouho, vede kaňonem Soči mezi horami. Na jedné z křižovatek spontánně odbočíme doprava, i když náš směr je rovně, a jedeme se podívat mimo plán do Lipice na hřebčín a koně. Já žádná velká milovnice a fanynka koní nejsem (ptáci jsou ptáci), ale tohle stálo za to, hladit si černé hříbě přes plot a sledovat starší koně, jak postupně světlají a pak dospělé bělouše. A potom už k moři, nejdříve Koper. Renesanční domy na náměstí a malá oblázková pláž, "městské koupaliště", kde trávíme skoro celé odpoledne, s knížkou a pak kapučínem a pivem. Později se přesouváme do Isoly, kde se zase koupeme, porovnáváme, kdo se víc o/spálil a na promenádě si najdeme restauraci, kde si dáváme první ryby a mořské plody. Projdeme se kolem přístavu a hledáme další místo na nocleh pod širákem, které najdeme pod fíkovníkem v kopcích. K druhé večeři víno, sýry a pršut.

V noci nás budí silný vítr. Balíme si hlavy do spacáků a ráno pak sledujeme východ slunce. Snídám fíky a balím je do krabičky na celý den. Vyjíždíme do Piranu, městečka, které se nám na celém slovinském pobřeží líbí nakonec nejvíc. Je brzo ráno, a tak jsou uličky, kterými procházíme, téměř prázdné, a první lidi potkáváme až na náměstí, kde si dáváme kávu. Potom obcházíme pobřeží a na severní straně se koupeme ve vlnách. Po obědě se přesouváme na jih, kde je mořská hladina klidná. Trávíme tam celý den, střídáme slunění s procházkami městem a vybíráme, kam půjdeme na večeři. Když přijde čas, dáváme si kalamáry a sardinky s místním vínem refošk. Poslední plavání, mořské osvěžení před cestou, a už sedáme do auta a míříme zpátky na sever do podhůří Julských Alp. Spíme tam, kde posledně a při sledování hvězd vidíme i ty, které padají. Jedna z nich je obrovská, vzplane a vypadá, jako kometa, jako meteor v dokumentech o vesmíru. Přeju si tajná přání.

...

1. Lipicáni. Neuvěřitelní. 
2. Na slepé rande s knížkou v Koperu.
3. Večerní Isola.
4. Východ slunce pod fíkovníkem.
5. - 7. Nejkrásnější, Piran.